Slavkovským lesem přes „hadí kamení“

Asi u nás najdeme jen málo míst, kde je na poměrně malém prostoru soustředěno tolik rozličných zajímavostí a podmanivých zákoutí jako v západočeském Slavkovském lese. Název prozrazuje, že jde o území převážně lesnaté, v jehož srdci leží Horní Slavkov, město se starou hornickou – „horní“ –  minulostí. Podstatná část malebně zvlněné hornatiny byla vyhlášena chráněnou krajinnou oblastí, jejíž severní okraj vymezuje areál našich největších lázní Karlových Varů. Také při západní hranici CHKO leží dvě známá lázeňská místa – Mariánské Lázně a Lázně Kynžvart, která se mohou stát cílem pěších výletů Slavkovským lesem, třeba z údolí říčky Teplé.

Text a foto: Jan Vítek

Památka nedozírné hodnoty
Za východisko můžeme zvolit Bečov nad Teplou, v lůně hlubokého údolí, asi 20 km jižně od Karlových Varů. Město samo o sobě velké není, o to větší je však jeho nabídka rozličných pozoruhodností. Nepřehlédnutelnou dominantu vytváří areál na sebe navazujících historických objektů – gotického hradu, renesančního paláce a barokního zámku. Hlavním lákadlem zdejší expozice je relikviář svatého Maura – románská zlatnická památka, jejíž hodnota je vpravdě nevyčíslitelná. V Bečově stojí za prohlídku i botanická zahrada, zaujímající část údolí Teplé, kde si „vyznavači adrenalinu“ mohou vyzkoušet i své lezecké schopnosti na skalní ferratě. Asi nejhezčí výhled na Bečov nabízí Zlatý vrch, dostupný po stezce s příznačným pojmenováním Panoramatická. Na ni nad opačným břehem Teplé navazuje zelená TZT, směřující z Bečova do ústřední části Slavkovského lesa.

Hadec s hady mnoho společného nemá
Zprvu po ní půjdeme převážně lesem a od silnice (z Louky do Nové Vsi) souběžně s naučnou stezkou Mnichovské hadce. Pojmenování jí daly nedaleká obce Mnichov a hornina hadec, vystupující na povrch v soustavě více či méně nápadných skalních útvarů. Hadec neboli serpentinit je tmavá hornina, která vznikla přeměnou dávných vyvřelin a je bohatá na hořčík. Světlejší složky v ní tvoří proužky, kličky a jiné vzory, připomínající hadí kůži, což bylo inspirací k pojmenování horniny. Zvláště působivé „hadí kameny“ se dříve používaly k výrobě keramiky a ozdobných předmětů. Ve Slavkovském lese hadce dosahují největšího rozšíření v celé ČR a mnohé zdejší lokality byly vyhlášeny za přírodní památky. Hlavním důvodem ochrany je výskyt rostlin, které ke svému životu potřebují hořčík a jinde proto nerostou. Vyššímu obsahu tohoto prvku pod zemským povrchem vděčíme i za původ zdejších hořečnatých minerálních vod.

Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 3/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!