Tajemství Bismarckových věží

Staré, nové, kamenné, dřevěné nebo i kovové rozhledny patří bezesporu k nejatraktivnějším turistickým cílům. Sami o sobě bývají výraznými dominantami a poskytují nám z ptačí perspektivy pohled na kraj, jímž právě putujeme. Stačí vyšlapat několik desítek schodů a jsme rázem v oblacích. Přiznám se, že jednoduché kovové konstrukce příliš mému oku a duchu neladí. Mnohem raději mám ty staré, kamenné, dýchající romantikou a připomínající věže dávno zaniklých hradů. A historie některých rozhleden si vskutku nezadá s dějinami leckterého středověkého hradu.

Text a foto: Aleš Česal

Vydáme-li se po dvaasedmdesáti schodech na vrchol Bismarckovy vyhlídkové věže na Zelené hoře u Chebu a budou-li vhodné povětrnostní podmínky, budeme odměněni výhledem nejen na Chebsko, ale i na Krušné Hory a výběžky Šumavy a Slavkovského lesa. A budeme-li návštěvníky a výletníky pozornými, povšimneme si zajímavých symbolů a runových nápisů, jimiž je Bismarckova věž ozdobena zvenku i zevnitř. Pokud budeme návštěvníky alespoň trochu poučenými, pochopíme, že zde máme co do činění s germánskou mytologií a snad i mystikou hojně pěstovanou na přelomu 19. a 20. století řadou různých spolků. Některé z nich pak představovaly i podhoubí, z nichž vyrostly německé okultní a tajné spolky úzce spjaté s nacismem. A s tímhle kupodivu rozhledna na Zelené hoře úzce souvisí. Zatímco se z Bismarckovy rozhledny budete kochat výhledem po okolí, můžete přemýšlet o historii této turistické památky a o tajných (nebo temných) árijských kultech.

Stavbě kamenné věže předcházelo v roce 1891 vybudování dřevěné rozhledny. Ta sloužila k rozhledům po kraji do roku 1909, kdy byla na jejím místě vybudována rozhledna kamenná. Součástí slavnostního otevření bylo i odhalení bronzového reliéfu knížete Otto von Bismarcka, jemuž byla „zasvěcena“. Mírumilovná a bohulibá akce, jakou jistě bylo slavnostní otevření rozhledny na Zelené hoře, vzbudila kupodivu u části občanů a politické reprezentace značnou nevoli. Přestože záměr vystavět rozhlednu proběhl napříč všemi politickými stranami, zásluhy si přisvojili příslušníci radikální všeněmecké strany nazývaní podle svého vůdce schöneriáni. A v tomto duchu se nesly i oslavy. Co se týká politické propagandy, zvolil Georg Schönerer poněkud netradiční prostředky – výstavbu pomníků a rozhleden. Což by mi bylo vcelku sympatické, kdyby tímto politikem nebyl radikální pangermán a antisemita. V rámci svých politických kampaní bojoval tento nadšený obdivovatel železného kancléře Bismarcka nejen proti židům ale i proti Slovanům. Živnou půdu nacházel zejména mezi německým obyvatelstvem v českých zemích.

Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 3/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!