Klokočské skály a klokočí
Je nasnadě, že Klokočské skály dostaly název podle obce Klokočí, nad kterou se celý masiv táhne. Některé chalupy mají dokonce sklepy zahloubené v pískovci a jeden z domů, čp. 2, má ve skále zabudovanou i kovárnu. Jak ale vznikl název obce a následně i skal? S největší pravděpodobností je název odvozen od keře klokoč zpeřený (lidově nazývaný „klokočí“), který, byť je v dnešní době chráněný, dříve hojně prorůstal celé skalní město od raného středověku až do poloviny 19. století. Klokoč dorůstá výšky asi čtyř metrů a jeho listy jsou rozpeřené, vejčité a opadavé. Jeho květy mají podobu převislých hroznů drobných růžových kvítků. Zralé tobolky plné semen chřestí – klokotají ve větru. Klokoč je české slovo odvozené od klokotati. Klokoč byl inspirací pro názvy dalších obcí a to např. Klokoč (u Litoměřic), Klokočná (u Říčan), Klokočov (u Chrudimi, Milevska a Vítkova na Moravě) a pod. Semena klokoče, dozrávající v září a říjnu, jsou velmi tvrdá. V minulosti se často používaly k výrobě růženců, náramků, náhrdelníků i knoflíčků.
Text: Mirka Strakatá / Foto: Radovan Smokoň
Pozoruhodné skalní jeskyně
Vlivem vody a větru docházelo ke zvětrávání skalních stěn a odnosu hrubozrnných pískovců, což má za následek vznik mnoha jeskyní různých typů – puklinových, suťových, rozsedlinových, nebo různých jeskynních výklenků nebo jeskyní vrstevních. Paleoekologickou představu o vývoji přírodního prostředí dokreslují živočišné a rostlinné nálezy. Např. zvířecí kosti, zuby, schránky měkkýšů, zbytky zuhelnatělého dřeva, semena nebo plody. To vše se nachází často ne příliš hluboko pod povrchem. Zajímavý je rovněž podzemní ekosystém – tzv. kořenové krápníky. Spleť kořenů smíšených s pískem a rozličným organickým materiálem tvořící kuželovitý nebo válcovitý tvar je k vidění v jeskyních a převisech, kde permanentně skapávající voda ze stropního bloku padá na kořeny stromů prorůstajících do podzemí. Podmínky jeskyní vyhovují některým ohroženým druhům netopýrů, kteří zde žijí. Mezi takové patří např. vrápenec malý, netopýr černý, netopýr ušatý a netopýr hvízdavý. Všimnout si můžeme také některých ohrožených druhů rostlin. Největší jeskyní v Českém ráji nacházející se právě v Klokočských skalách, je jeskyně Postojna, nazývaná též Amerika. Rozloha této jeskyně je 300 m2. Úzký otvor – cca 80 x 80 cm nám odhalí rozsáhlou síň, z níž vedou další chodby. Na základě archeologických průzkumů se dá usuzovat, že jeskyni využívali lidé již v pravěku jako svá obydlí, útočiště zde měli pastevci a jejich stáda. V blízkosti můžeme najít Doudyho jeskyni a Husovu kapli.
Náročnější skalní terén odmění návštěvníky úchvatnými pohledy
Nejen horní patra hradu, ale celý pás Klokočských skal nabízí dechberoucí výhledy. Plošina nad obcí Klokočí je zakončená strmými skalními stěnami, délka těchto stěn je asi 1600 metrů. Stěny jsou na mnoha místech rozčleněny do izolovaných skalních věží a rozsedlin. Ze skalních stěn se můžeme pokochat pohledem na severní a jihovýchodní část Českého ráje. Přímo u nohou se rozkládá vesnička Klokočí a nad ní dominuje Ještědsko-kozákovský hřbet, kde každého upoutá především vrchol Kozákova s rozhlednou a Riegrovou chatou. Jedinečný je rovněž pohled na dominantu Českého ráje – zříceninu Trosky. Nepřehlédnutelné jsou nápadné Suché skály, stejně jako sousední Besednické skály.
Zaujal vás tento článek? Celé téma čísla a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 3/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!
