Poutní místa: Stará Voda u Města Libavá

Stará Voda nedaleko Města Libavá patřila mezi nejvýznamnější poutní místa Olomoucka. Události 20. století však toto místo proměnily k nepoznání. Z někdejší vesnice se do dnešních dní dochoval pouze kostel sv. Anny a sv. Jakuba Většího, kdysi domov milostné sošky Svaté Matky Anny Starovodské.

Text a foto: Michal Bařinka

Pasáček a jeho ovce
Stejně jako mnohá jiná poutní místa, také Stará Voda má svou zakladatelskou legendu v několika verzích. Téměř pokaždé je však klíčovou postavou pasáček ovcí. Nejvíce rozšířená podoba legendy uvádí, že se při pastvě pasáčkovy ovce zaběhly do hustého křoví, odkud se po delší čas nevracely. Pastýř se proto vydal houštím za nimi. Ovce poté našel klečící před vrbou poblíž pramene čisté vody. Tato vrba ve svých větvích údajně ukrývala sošku sv. Anny s dítětem, kterou se poté věřící pokoušeli několikrát přenést do blízkého kostela sv. Jakuba Většího. Podle pověsti však v kostele nikdy nezůstala a nevysvětlitelně se vracela na své původní místo na vrbě. Jak legenda vysvětluje, jelikož si nepřála spočinout jinde, nakonec byla pro sošku vystavěna zcela nová kaple.

Barokní sláva
V souladu s výše uvedenou legendou měla Stará Voda kdysi dvě svatyně, konkrétně dřevěný kostel sv. Jakuba Většího z 15. století a mladší kapli sv. Anny, prvně připomínanou k roku 1529. Poutníci do Staré Vody prokazatelně proudili již na přelomu 15. a 16. století, nejprve díky olomouckým minoritům, od roku 1570 pak pod vedením jezuitů. Stoupající popularitu místa plánoval podpořit olomoucký biskup František z Ditrichštejna výstavbou poutního kostela, který by nahradil obě výše zmíněné svatyně. K uskutečnění tohoto plánu však nakonec došlo až o několik dekád později. Teprve v 80. letech 17. století byl zbudován působivý barokní chrám podle plánu Giovanniho Pietra Tencally, v ten čas již osvědčeného architekta olomouckých biskupů. Záhy po dokončení poutního kostela došlo ještě k výstavbě sousední piaristické koleje, jež byla projektována rovněž G. P. Tencallou. Zajímavostí je, že z Kroměříže povolaní piaristé měli ve Staré Vodě za úkol v první řadě správu poutního místa, až poté výchovu a vzdělávání chlapců (přestože se Řád zbožných škol jinak věnoval zejména pedagogické činnosti). U piaristů ve Staré Vodě pak studoval kupříkladu budoucí olomoucký arcibiskup Antonín Cyril Stojan či slavný český fyziolog Jan Evangelista Purkyně. Historickou perličkou je, že piaristé se kvůli svému  působení nezřídka dostávali do konfliktu s místním farářem z Města Libavá, dokud ve Staré Vodě roku 1785 nevznikla samostatná farnost. Piaristé ve Staré Vodě vyučovali do 70. let 19. století, až roku 1879 svou školu předali do státní správy. Definitivně se pak místní působení řádu završilo na počátku 20. let 20. století, tedy po více jak dvou staletích. Následně se zde vystřídali redemptoristé, beuronští benediktini a členové řádu oblátů.

Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 7/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!