Krkonoše pod Stříbrným hřbetem

Z krkonošských vrcholků, v jejichž pojmenování najdeme název některého z drahých kovů, je jistě nejznámější Zlaté návrší. Patří ke snadněji dostupným místům v západní polovině našeho nejvyššího pohoří a proslulý je odtud zejména krásný výhled přes prameniště Labe a hlubinu Labského dolu. Poněkud méně známý, ale rovněž pozoruhodný je Stříbrný hřbet, vystupující přibližně uprostřed Krkonošského národního parku. Jde o místo významné i z geografického hlediska, protože zdejší vrcholová kóta 1489 m je šestou nejvyšší v České republice. Kromě čtveřice krkonošských vrcholků (Sněžky 1603 m, Luční hory 1555 m, Studniční hory 1554 m a Vysokého Kola 1509 m) ji převyšuje už jen jesenický Praděd (1491 m), a to o pouhé dva metry.

Text a foto: Jan Vítek

Stříbro se zde nikdy netěžilo
Stříbrný hřbet je součástí hlavního hraničního hřbetu a v Polsku jej nazývají Smogornia. Stříbrná ruda se však v jeho útrobách nikdy netěžila, takže pojmenování tohoto místa se spíše odvozuje od charakteristicky stříbřitého odlesku rozsáhlých ploch traviny smilky tuhé. Jiná verze názvu se nabízí při pohledu od severu, tedy z polského území, kde strmým svahem místy spadají skalní srázy z bělavé žuly – Srebrne Turniczki (Stříbrné věžičky). Jižní, česká strana táhlého hřbetu už tak „dramatická“ není, ale prochází jí pouze zimní tyčové značení. Turisticky mnohem frekventovanější je polská část hřbetu. Příhraniční partií vede oblíbená „hřebenovka“ Cesta přátelství s takřka leteckými výhledy nejen do přilehlých krkonošských partií, ale i daleko do polského podhůří. Také nižší částí svahu se proplétá několik značených tras, zpřístupňujících zdejší pozoruhodná a zároveň i atraktivní místa také našim turistům.

Přes Slezské sedlo  
Vhodným výchozím místem pro pěkné a různě náročné horské výšlapy do oblasti Stříbrného hřbetu po obou stranách státní hranice je známé krkonošské středisko Špindlerův Mlýn. Odtud se na hraniční hřbet ve Slezském sedle (1198 m) dostaneme náročnějším výstupem (s převýšením asi 450 m), např. po zelené turisticky značené trase od rozcestí u Dívčí lávky. Tuto úvodní a zároveň i nejméně záživnou část si však můžeme podstatně urychlit i usnadnit použitím autobusové linky s „konečnou“ na parkovišti u horského hotelu Špindlerova bouda. Odtud budeme pokračovat po červeně značené Cestě přátelství, provázející polskou stranu státní hranice směrem k východu.

Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 6/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!