Klostermann v ráji šumavském
V hlubokých lesích na samotě Pürstling pár kroků od bavorské hranice žije revírník Kořán se svou mladou ženou, která těžko snáší odříznutí od rušného světa, pobyt uprostřed drsné přírody i lidi drsnějších mravů, samorostů, zvyklých bojovat s těžkými podmínkami. Do tohoto prostředí přijíždí mladý lesnický příručí Karel Svijanský. Zamiluje se do Katy, hezounké dcery hajného Vavrucha, nedbá Kořánovy rady, že vztah s prostou nevzdělanou dívkou nemá budoucnost. Při jednom z četných zátahů na pytláky je Kořán těžce zraněn a Svijanský pytláka postřelí. Soud ho sice zprostí viny, ale kvůli hrozící pomstě mladý adjunkt Pürstling opouští. Také Kořán je po uzdravení přeložen. Trpí i příroda – starý prales ničí vichřice, v polomech se šíří kalamita kůrovce. Když se po letech Svijanský vrací, aby si odvedl Katy, které slíbil sňatek, dozvídá se, že jeho láska se zatím vdala. Její otec hajný zemřel, revírník Kořán je pryč, starý prales se změnil. Mladý lesník ztratil všechna pouta k tomu krásnému i nehostinnému místu…
Text: Petr David st. / Foto: Petr David ml.
Ten nádherný úžasný kout známe jako Březník. Příběh zpracoval Karel Klostermann v prvním románu volného „šumavského cyklu“. Ještě dříve, než vyšel v roce 1894 knižně, vycházel od června 1891 v revui Osvěta. Klostermann původně slíbil napsat novelu, ale příběh nakonec vydal na celý román Ze světa lesních samot. Klostermann na tom finančně nebyl bůhvíjak dobře, sotva dokončil jednu práci, začínal další. K hotovému dílu se již nevracel, měl jej za uzavřené. Svému nakladateli nechával ale volnou ruku, byl přístupný cizím zásahům. V původní verzi zmíněného díla měl Svijanský s Katy nemanželské dítě, odpovědný redaktor ale tuto pasáž vyřadil, bál se, že by to čtenáře Osvěty příliš pobouřilo. Kritika i čtenáři Klostermanna přijali velice dobře. Klostermann byl první spisovatel, který se v takové míře zaměřil právě na Šumavu, který ji takovým způsobem zpopularizoval.
Neměnil názvy míst, všechny příběhy mají konkrétní reálné místo, odehrávají se tu skutečné příběhy. Klostermann se literatuře začal věnovat až jako zralý čtyřicátník, s perfektními znalostmi prostředí. Rodák z hornorakouské obce Haag am Hausruck měl spoustu sourozenců – čtyři bratři a pět sester se dožilo dospělosti, dva starší sourozenci zemřeli ještě před Karlovým narozením. Otec Josef byl lékař, matka Charlotte (Karolina) Hauerová pocházela ze slavné sklářské rodiny Abele. V roce 1849 se Klostermannovi přestěhovali z Haagu do Sušice, kde si Karel užíval hodně volnosti. V roce 1854 byl otec povolán jako panský lékař do Žichovic. Mladá léta strávil Karel Klostermann hlavně v Žichovicích a Štěkni, gymnaziální studia absolvoval v Písku a Klatovech. Nedokončil studium medicíny ve Vídni, pracoval v Žamberku, Plzni. V roce 1898 se podruhé oženil – manželkou se stala zámožná vdova po továrníkovi, a tak byl Klostermann do konce života finančně zajištěn.
Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 5/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!
