10

Jak cestovní ruch v Karlovarském kraji dostal na frak a co s tím

V rubrice: Ostatní 8 min. čtení

Nadpis zní trochu jako úvod do pohádky, ale pohádka to rozhodně není a ještě dlouho nebude. Příjmy Karlovarského kraje jsou více než z pětiny závislé právě na fungování subjektů cestovního ruchu. A ten je v této době stále ještě jak bez práce, tak bez příjmů. Zatímco v centrální části Krušných hor nebylo v době koronavirových opatření k hnutí, kolonády a ulice všech čtyř lázeňských měst téměř zely prázdnotou, a jelikož turisté neměli kde utrácet, zbyly horským městům spíše jen zvýšené náklady. Kvůli uzavřeným sjezdovkám se přes noc ze sjezdařů stali běžkaři, kteří potřebovali někde zaparkovat, kteří vnímali upravené stopy za peníze měst a obcí jako standard a kteří nepovažovali za nutné vozit si s sebou domů vlastní odpadky. K tomu navíc připočtěme (až na loňské letní prázdniny) uzavřené ubytovací i stravovací kapacity, památky a muzea, které z hlediska cestovního ruchu tvoří základní předpoklady úspěšné turistické sezóny. Zbyla tak většinou pouze možnost vyrazit do přírody, a to ne vždy zrovna šťastným způsobem pro ni samotnou, obce i jejich obyvatele. Do lesů a hájů se totiž vydali také ti, kteří dosud o přírodě asi jen četli a které by bylo lepší nepotkat. Z karavanů u sjezdovek v Krušných horách se stal náhle hit a my jen doufáme, že se takové věci nestanou pravidlem.


Tržní kolonáda v Karlových Varech (foto: archiv Živého kraje – Destinační agentury pro Karlovarský kraj)

Škody, které napáchala epidemie a chaotická opatření vlády, nejsou a nebudou jen o zmařených lidských životech, absenci ve vzdělání našich potomků a dalším propadu počtu šikovných a vzdělaných lidí na trhu práce. Podle serveru Tourdata.cz (https://tourdata.cz) činí celkový propad návštěvnosti, charakterizovaný meziroční změnou počtu příjezdů do Karlovarského kraje, téměř minus 43,6 %, zatímco meziroční změna počtu přenocování dosahuje dokonce minus 46,5 %! To jsou z hlediska přežití sektoru služeb navázaných na cestovní ruch v Karlovarském kraji bez nadsázky děsivá čísla.

S obavami také sleduji snahu o záchranu provozovatelů zájezdové autobusové dopravy. Situace většinou malých rodinných dopravců už není jen o penězích, ale o tragédiích celých rodin (viz https://www.zaautobusy.cz). Jestli se nestane zázrak, hned za nimi budou navíc následovat i naše oblíbené outdoorové cestovní kanceláře. Zánik zájezdové autobusové dopravy nadto znemožní činnost i dalším institucím – například školy a spolky se při realizaci svého programu bez jejich služeb neobejdou.

Zdánlivě o něco optimističtěji vypadá letní prázdninová návštěvnost kulturních památek a muzeí, jež byly na jaře a na podzim minulého roku uzavřeny. Celkový propad příjmů je ale znatelný i zde a na obou stranách slyšíme povzdechy nad přetížením kapacit návštěvnických okruhů, které doprovází často několikadenní objednací lhůty a s tím spojené nepohodlí.

Ředitel Bečovské botanické zahrady Ing. Jiří Šindelář k tomu říká: „Ze statistiky je sice možné konstatovat, že se návštěvnost zvýšila. Ano, je to pravda, ovšem velmi nerovnoměrně. Od března do června 2020 návštěvnost poklesla téměř na nulu a stejná situace panovala také od začátku září do konce roku. Kvůli tomu jsme neměli prostředky na provoz a mzdy, což nás velice zbrzdilo, a v hlavní sezoně jsme to již nedohnali. V letních měsících byl velký zájem, což s sebou zase přineslo zmenšení komfortu pro návštěvníky, kumulaci v některých návštěvních hodinách, nedostatek našich kapacit a celkovou nepohodu. Co však bylo z hlediska ekonomiky Bečovské botanické zahrady zásadní, na edukační programy a pobyty nepřijela v podstatě žádná škola, nekonaly se akce pro veřejnost atd., čímž naše zahrada přišla o možnost vytvořit si rezervu na zimní měsíce. Aktuálně jsme tak ve ztrátě více jak 300 000 Kč a letošní vyhlídky nevypadají o nic lépe.“

Ani z bečovské radnice navíc nechodí pozitivní zprávy, v městské pokladně chybí víc jak půlmilionový příjem z parkování návštěvníků a turistů za rok 2020.

Rovněž ředitel sokolovského muzea Ing. Michal Rund neměl snadnou práci udržet v chodu všechny pobočky: „Naše muzeum bylo zavřené od 12. března do 13. května, od 12. října do 3. prosince a po přibližně dvoutýdenním provozu se brány muzea opět uzavřely 18. prosince 2020. Ovlivněna tak byla návštěvnost v celoročně otevřeném sokolovském zámku, kde jsme kvůli uzavření a minimálním návštěvám škol a školních výletů zaznamenali velký propad. Ani letní programy pak nemohly tento výpadek dorovnat, protože i přes léto byla na velkých akcích (jako například Sokolovský foodfestival a Sokolovské vinobraní) návštěvnost omezena na 1 000 osob. Do doby rozvolnění jsme se naopak ‚trefili‘ se sezónně otevřenými pobočkami a díky různým faktorům – v tuzemsku například zůstalo více lidí, kteří by normálně cestovali do zahraničí, díky lázeňským voucherům, vstupnému zdarma pro návštěvníky příspěvkových organizací Karlovarského kraje atp. – jsme zaznamenali v dole Jeroným, štole č. 1 v Jáchymově a v Hornickém muzeu Krásno rekordní návštěvnost. Do některých poboček našeho muzea se dokonce museli turisté objednávat několik dní dopředu.“

V Karlovarském kraji jen státní hrad a zámek Bečov nad Teplou vykazuje pouhé 1 % poklesu návštěvnosti oproti roku 2019. Zde se totiž podařilo udržet nemalou pozornost celostátních médií, jež byla zaměřena zejména na oslavy 35. výročí objevu významné románské památky – relikviáře svatého Maura, dále na emisi vzácné zlaté investiční mince ČNB s motivem hradu a relikviáře či na mezinárodní výstavu věnovanou devíti staletím společné česko-francouzské historie v českém centru v Paříži. Kromě toho pomohla také podpora Karlovarského kraje a institutu tzv. Karlovarské karty. Kastelán Mgr. Tomáš Wizovský říká: „Sezóna 2020 začala velmi slibně, neboť se podařilo operativně otevřít brány zámku již během jarních prázdnin. Tehdy jsme využili kritického nedostatku sněhu v Krušných horách a získali bezprizorní rekreanty k prohlídce expozice relikviáře sv. Maura. Tento předsezónní náskok v počtu několika set návštěvníků se však rychle propadl s nástupem pandemie koronaviru a faktickým zkrácením sezóny na pět měsíců, včetně snižování kapacity prohlídek až na 9 osob v jedné skupině. Všeobecně očekávaná fatální ztráta návštěvnosti se však díky houževnatosti a aktivitě správy SHZ Bečov v loňském roce naštěstí nekonala. Bečov se dokonce poprvé ve své historii zařadil mezi 10 nejnavštěvovanějších památek spravovaných NPÚ na území ČR. Paradoxně se tak podařilo dosáhnout pomyslné mety a zařadit se do elitní skupiny nejnavštěvovanějších českých a moravských pamětihodností ještě před otevřením nově budovaných expozic a multifunkčního zázemí.“

Jak je vidět, dá se předpokládat, že celkový pokles a nerovnoměrné rozdělení příjmů v rámci roku 2020 přinesou i další škody na objektech tolik měsíců zavřených kulturních památek, které nebudou mít dost prostředků na potřebné opravy a investice.

A jak to vidím já? Prioritu státu představují hlavně silnice a sociální systém, protože ty jsou voličsky nejatraktivnější. Bohužel pro nás pro všechny je to krátkozraké a vrátí nás to v oblasti cestovního ruchu a na něj navazujících služeb o desetiletí zpět.

Dovoluji si předložit statistické údaje o návštěvnosti hlavních památkových objektů Karlovarského kraje v letech let 2019/2020:

  • hrad Loket – 155 980 osob/101 708 osob;

  • státní hrad a zámek Bečov nad Teplou – 76 019 osob/73 710 osob;

  • státní zámek Kynžvart – 42 236 osob/31 165 osob;

  • zámek Chyše – 10 692 osob/6 135 osob;

  • státní zámek Valeč – 9 189 osob/6 209 osob;

  • Muzeum Sokolov – 42 641 osob/41 618 osob;

  • hrad Cheb – 54 870 osob/41 664 osob;

  • hrad Seeberg – 19 378 osob/13 825 osob;

  • NPR Soos – 39 863 osob/48 587 osob;

  • Bečovská botanická zahrada – 11 800 osob/14 877 osob.

Bohužel i venkovní subjekty, u kterých letní sezóna přispěla k vyšší roční návštěvnosti, zůstaly ke konci roku ve značné ztrátě. Přátelé-turisté i vy ostatní, je čas zvednout vlnu solidarity, a pokud dojde k uvolnění opatření, pomoci jak památkám, tak podnikatelskému sektoru v cestovním ruchu (nebo spíše tomu, který nám ještě zůstal) tím, že vyrazíme na dovolenou v České republice. Peníze, které bychom utratili v zahraničí, by totiž nakonec chyběly nám samotným. Nemuselo by pak zbýt třeba na obnovu a údržbu systému turistického značení, který obdivuje polovina světa. Pro pěší turisty by to pak znamenalo totéž, jako kdyby motoristům začaly u silnic mizet ukazatele směru…

Není pochyb, že i v dalších zemích se silným podílem cestovního ruchu na hrubém domácím produktu, jako jsou například Rakousko, Chorvatsko, Slovinsko nebo Švýcarsko, se budou snažit o totéž. Právě v tomto čase se ukáže míra patriotismu a občanství obyvatel toho kterého státu. Z tohoto úhlu pohledu nebudou snahy slovenské vlády o vyhlášení zákazu dovolených v zahraničí jistě jen úsilím zabránit zavlečení další mutace koronaviru.

Vezměte, prosím, výše uvedenou statistiku návštěvnosti památek také jako seznam skvělých tipů pro vaše výlety a dovolené v letošním roce. My se zase společně s Destinační agenturou Živý kraj a turistickými informačními centry v Karlovarském kraji vynasnažíme pomoci vám radou a zkušeností místního prostředí, aby vám neuniklo nic zajímavého. A také značkaři Klubu českých turistů dělají vše pro to, abyste vždy bez obtíží došli nebo dojeli do vytčeného turistického cíle.

Zdrávi došli a na shledanou u nás na západě!

Ladislav Zoubek, předseda oblasti KČT Karlovarský kraj

There are no posts to show right now.