Česko-polská Hřebenovka zve turisty na cestu

Objevte unikátní přírodu a částečně i historii Čech a Moravy a seznamte se s projektem „Česko-polská Hřebenovka – východní část“, tedy s obnovenou historickou turistickou pěší trasou v délce cca 600 kilometrů, jež vede po hřebenech hor od pomezí Lužických hor a Krkonoš až po Praděd. Už přes 117 let je Modrá hřebenovka neboli tzv. Blauer Kammweg nejdelší vyznačenou hřebenovou trasou v Čechách. Historicky trasa vedla od Blankensteinu nad Sálou v Německu přes celé Krušné hory, Českosaské Švýcarsko, Lužické, Ještědské a Jizerské hory, Krkonoše, Broumovsko, Orlické hory a Jeseníky až na Praděd a na mnoha místech překračovala hranici z jedné strany na druhou. Trasa vás provede ojedinělou krkonošskou tundrou, unikátními přírodními parky či králickou pevnostní oblastí.

Hřebenovka začíná v Hrubém Jeseníku a pokračuje přes Rychlebské hory k masivu Králického Sněžníku. Trasa činí nejvyšší a nejznámější vrcholy Hrubého Jeseníku – Praděd, Vysokou holi, Keprník, Petrovy kameny a Šerák – snáze dosažitelnými. Dále vás Hřebenovka povede přes masiv Králického Sněžníku, který je třetím nejvyšším pohořím v Česku a který se často označuje také jako „střecha Evropy“. Masiv se táhne v délce asi 16 km od města Králíky po Kladské sedlo na rozhraní Čech, Moravy a Kladska. Hora Králický Sněžník (1424 m) je nejvyšší vrchol masivu a současně třetí nejvyšší horou Moravy a Slezska. Pod vrcholem pramení řeka Morava a nedaleko najdete i hlavní evropské rozvodí. V roce 1990 byla lokalita vyhlášena národní přírodní rezervací. Zdejší trojmezní kámen určuje historickou hranici Českého království, Moravského markrabství a Kladského hrabství. Navštívit můžete také další tisícovky masivu Králického Sněžníku, například vrch Klepáč, Malý Sněžník, Uhlisko nebo Slamník či Jeřáb.

Milovníkům vojenské historie Hřebenovka ukáže dělostřeleckou pevnost Boudu a králickou pevnostní oblast. Králicko bylo součástí Sudet a vojenské pevnostní objekty zde zůstaly rozeseté v polích a na návrších jako němí betonoví svědkové pohnutých dob před 2. světovou válkou. Vojenské muzeum Králíky – Prostřední Lipka leží právě uprostřed rozsáhlého a velmi mohutně vybudovaného pásma československého opevnění z období let 1935–1938. Muzeum prezentuje historii československé armády od jejího vzniku po současnost a několikrát do roka pořádá vojensko-historické akce, při kterých se můžete svézt ve vojenské technice.

V nadmořské výšce 760 m nad městem Králíky, v místní části Hedeč, nedaleko státní hranice s Polskem, se vypíná Hora Matky Boží s klášterem a kostelem Nanebevzetí Panny Marie. První zmínka o tomto mariánském poutním místě se váže k roku 1367, roku 1700 byl nynější kostel posvěcen a podle obrazu na hlavním oltáři (milostného obrazu Panny Marie Sněžné) se hora začala nazývat Hora Matky Boží. Areál v roce 1950 uzavřela komunistická vláda pro veřejnost a na někdejším poutním místě internovala vězně, mezi nimiž byli především redemptoristé, ale také jezuité a salesiáni. Pracovali zde a žili v nelidských podmínkách až do roku 1960, někteří zde byli až do roku 1965. Této historické etapě je věnována jedna ze zdejších expozic.

Dále vás Hřebenovka zavede do Orlických hor, přes Kladské pomezí a Broumovsko až na hřebeny Krkonoš a dále. V rámci tohoto projektu vznikly zcela nové rozhledny, jiné zas byly zrekonstruovány. Jednou z nejnavštěvovanějších je nová rozhledna na nejvyšším bodu Orlických hor – Velké Deštné. Další novou vyhlídkovou věž vybudovanou díky tomuto projektu najdete na vrchu Šibeník nedaleko Nového Hrádku.

Na své cestě z hor si řeka Divoká Orlice proráží cestu malebným údolím, zvaným podle kamenného mostu Zemská brána. Za návštěvu rozhodně stojí poutní místo Neratov s pozoruhodným kostelem se skleněnou střechou, novým informačním centrem a dřevěným mostem pro pěší, který zároveň tvoří hraniční přechod. Další informace z vojenské historie se můžete dozvědět v rozsáhlé pevnosti Hanička v Orlických horách.

Bezesporu nejznámější částí Hřebenovky je úsek Cesty česko-polského přátelství, který vede po hřebenových partiích Krkonoš. Překrásné přírodní scenérie a výhledy do kraje si zajisté užijete i v Adršpašsko-teplických skalách či v Broumovských stěnách. Návštěva pískovcových skalních měst je jedinečným zážitkem pro malé i velké turisty. Milovníci horolezectví si jistě přijdou na své v Teplických skalách, kolem kterých trasa rovněž prochází.

Další úsek Hřebenovky projdete Jizerskými a Lužickými horami, putovat můžete po dvou větvích Hřebenovky – severní a jižní. Ta jižní kopíruje z velké části původní, tzv. Modrou hřebenovku. Nejznámější úsek této oblasti představuje Černostudniční hřeben a nesmíme zapomenout ani na rozhledny Černá studnice, Císařský kámen, Rašovku, odkud uvidíte Český ráj i Krkonoše, anebo na Obří sud na Javorníku.

Více informací včetně virtuálních prohlídek a fotogalerie najdete na: www.vychodnicechy.info/hrebenovka a www.hrebenovka.cz

Poznejte krásu Hřebenovky a užijte si krásy české přírody!

Text: Alexandra Jetmarová a Štěpánka Makarová
Foto: Radek Drahný, Pardubický kraj

Projekt „Česko-polská Hřebenovka – východní část“ s registračním číslem CZ.11.2.45/0.0/0.0/16_025/0001254 je spolufinancován z EFRR prostřednictvím Operačního programu INTERREG V-A Česká republika – Polsko s celkovým rozpočtem přes 3,5 milionu EUR, tedy zhruba 90 milionů korun.