Chrudimský Salvátor se (nejen) v raném novověku těšil vroucí úctě věřících. Kopie tohoto kultovního předmětu díky tomu najdeme v mnoha svatyních Česka. Domovem originálu milostného obrazu Nejsvětějšího Spasitele je však arciděkanský chrám Nanebevzetí Panny Marie v Chrudimi.
„Z jakéhokolvek dníčka sa ci to stalo, zažehnavám to na čierné pusté lesy. Vy tam si na tom len dost majce, vy krivočitelnice a čarodzejnice, žjádnéj moci tu viac němajce. Vred aby ho pokrúcil, naťáhnul a polámal, kdo by na túto osóbku sjáhnul. Od studzena umývám, za horka zaklínám, něrovno poščalas, vrchovato ci vracám. Chojce si, čarodzejnice, na čjérnú horu, tam čjérné víno pijce, smolu jedzce, ale tu žjadnéj moci vjacej němajce. Amen." (Ze zaříkávání žítkovské bohyně)
Přirozenou dominantou jižních Brd je se svými 827 metry Třemšín. Sbíhají se k němu snad všechny turistické značky. V historii pohoří hraje již od pravěkých dob významnou roli. Původně zde stávalo rozsáhlé hradiště s akropolí, která pak ve středověku sloužila jako zdroj kamene pro stavbu hradu.
Kláštery v Česku dnes namnoze představují turisticky velmi atraktivní místa. Nezřídka nás udivují svou monumentalitou a okázalostí. Tyto instituce navíc sehrály význačnou roli nejen v našich regionálních či národních dějinách. Jejich obyvatelé se věnovali činnosti vědecké, pedagogické, kulturní, charitativní a mnoha dalším. S řeholníky se v Česku můžeme samozřejmě setkat i dnes, nicméně jejich počet je mnohem skromnější, než tomu bylo v předešlých staletích.
Adolf Heyduk měl o 25 let mladší manželku Emilku a řadu slovutných přátel, kteří pohostinného druha v Písku rádi navštěvovali. Když se roku 1878 Heydukům narodila dcerka, dostala podle postavy z Máchova Máje jméno Jarmila a Heyduk požádal o kmotrovství svého dobrého přítele Jana Nerudu. Neruda se tedy vypravil do Písku, aby pozdravil svoji kmotřenku. Vesele vstoupil do domácnosti, ale spatřil jen prázdnou kolébku. Jarmilku, která zemřela ve věku tří měsíců, již pohřbili...
K oblíbeným rekreačním oblastem na východě Čech patří přehradní nádrž Pastviny. V letních dnech láká návštěvníky především osvěžující koupel ve vlnkách vzduté hladiny Divoké Orlice, kdežto na jaře, když sluníčko ještě tolik nehřeje, stojí za bližší poznání i blízké okolí údolní nádrže. Najdeme zde spoustu zajímavých a romantických zákoutí, vydat se odtud můžeme i za krásnými výhledy do přilehlých partiích Orlických hor.
Bechyňský most, někdy zvaný díky svému tvaru Bechyňská duha, se stal charakteristickým znakem města. Překlenuje Lužnici na svou dobu smělým 50 m vysokým obloukem a v době svého vzniku v roce 1928 byl nejvyšším železobetonovým mostem v ČSR. Po jeho unikátní konstrukci je vedena souběžně automobilová a železniční doprava. Koleje vedoucí po mostě jsou tak nejdelším železničním přejezdem v ČR. Platí, že když jede vlak, musí auta v jednom směru počkat než přestanou blikat červená výstražná světla.
