Spousta hradů a zámků, kouzelné přírodní scenérie, malebná krajina, skloubení historie a přírody, to vše najdete v Orlických horách a Podorlicku. Zejména oblast kolem Divoké Orlice po těší všechny milovníky turistiky a dávné i nedávné historie.
Krajina Křivoklátska nabízí kromě samotného královského hradu mnoho zajímavých turistických cílů. Výlet po stopách slavného malíře Mikoláše Alše můžete začít v Žebráku, kde žil jeho strýc Vincenc Aleš. Ten byl svéráznou postavou rodu. Původně se vyučil krejčím, avšak zůstal na vojně, kde skončil jako nadporučík u myslivců. V Žebráku žil také spolužák Mikoláše Alše doktor Mudra, pocházející z nedaleké Líšné, který se malíři stal několikrát průvodcem po zdejším kraji.
Cesta méně známou krajinou Jeseníků začíná na nádraží v Branné, odkud se vypravíme naučnou stezkou Pasák ke stejnojmennému skalnatému ostrohu nad soutokem říček Branná a Hučava. Je to cesta nejen za krásami přírody, ale nabídne i možnost nahlédnout pod pokličku dávného osídlení a průmyslu nejvyšších moravských hor.
Na horách žijí prý jen podivíni. Do značné míry je to pravda, i když výjimky existují. Nevím, jestli je to příjmením, ale mám pocit, že Míša Šťastná dokáže žít kdekoliv a zvládnout cokoliv. I řídit kolos jako je obrovská bouda na hřebenech Krkonoš – Výrovka. Z historie víme, že něco takového se už ženám povedlo, ale rozhodně to není běžné. Vezmu vás do dávné minulosti i současnosti, abychom si dokázali představit, co všechno musí boudařka zvládnout.
Vděčný terén pro celoroční turistiku – ať už pěšky, na kole nebo v zimě na běžkách – skýtají východočeské Orlické hory. Jejich turisticky značená hřebenová cesta od Olešnice v Orlických horách až po opačný jižní „konec“ je více než 60 km dlouhá a dotýká se řady tisícimetrových vrcholků, včetně 1115 m vysoké Velké Deštné. Trasa je poskládána z několika na sebe navazujících úseků, z nichž každý je něčím zajímavý a výjimečný. Platí to i pro oblast Anenského vrchu (991 m), přibližně v polovině délky celého horského pásma.
