Krkonoše sice jsou naším nejvyšším pohořím, ovšem mnohem rozsáhlejší horopisnou jednotku tvoří jejich „lem“, souhrnně zvaný Krkonošské podhůří. Táhne se od úpatí Ještědského hřbetu až do blízkosti Náchoda a na jihu dosahuje až k Miletínu. Není proto divu, že ráz této malebně zvlněné krajiny je docela rozmanitý a největší členitostí i nadmořskou výškou se vyznačuje v blízkém okolí Rokytnice a Jablonce nad Jizerou. Tudy se vine i hluboké a komunikačně významné údolí řeky Jizery s frekventovanou silnicí č.
Pokud se vydáme z Litoměřic proti proudu Labe, asi po 6 km dojdeme do obce Křešice. Zdejší poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí mimo zástavbu, a ačkoli bychom to podle jeho dnešního vybavení jistě nehádali, jednalo se o nejvýznamnější mariánské poutní místo na Litoměřicku.
Teplice nad Metují zná většina turistů jako výhodné výchozí místo pro výlety do Adršpašsko-teplických skal. Ani památky tohoto města bychom však neměli přehlížet, zvláště když jedna z nich představuje celorepublikovou raritu. O vzácně dochované teplické poustevně jsme hovořili s jejími patrony Ladislavem Šikutem (roč. 1961) a Martinem Mrázem (roč. 1974).
Text: Michal Bařinka / Foto: archiv spolku Zachraňme teplickou poustevnu, Martin Mádl, ÚDU AV ČR
Nejzápadnější cíp středních Čech rozkládající se kolem královského města Rakovník je zatím turisty neprávem opomíjen. Přitom přírodních krás, technických památek i historických staveb se tu najde víc než dost. Rakovnicko proslulo především kvalitním chmelem, ze kterého se vaří ta nejlepší česká piva. Proto až objevíte jeho malebná zákoutí, přijměte pozvání do některého ze zdejších pivovarů.
Text: Karolína Kratochvílová / Foto: David Vančišin, Dagmar Malinová
Vranovský nebo také Maloskalský hřeben se nachází zhruba uprostřed Ještědsko-kozákovského hřbetu, jež se táhne Libereckým krajem. Strategická poloha hřebenu nad obchodními stezkami se ve středověku stala místem pro stavbu hradů. Naproti zřícenině skalního hradu Vranov tyčící se na jednom konci hřebenu se na jeho severozápadním okraji dodnes zachovala turisticky atraktivní zřícenina skalního hradu Frýdštejn.
Rybník Naděje je největším rybníkem Nadějské rybniční soustavy, která se nachází nedaleko města Lomnice nad Lužnicí na rozhraní zemědělské kulturní krajiny a rozlehlého lesního komplexu v severní části CHKO Třeboňsko. Tvoří ji celkem 16 rybníků v pásu táhnoucím se přibližně 7 km na sever od obce Klec podél pravého břehu řeky Lužnice. Původně ale její základ tvořily jen dva rybníky – Naděje a Skutek, které založil Jakub Krčín z Jelčan v letech 1577 až 1579, tedy krátce před stavbou svého legendárního Rožmberku.
Přelom 19. a 20. století je obdobím masívního rozvoje organizované turistiky, obdobím, v němž má svůj počátek i Klub českých turistů. Vzniká též množství různých místních turistických spolků, ať už českých, nebo na severu Čech i německých. Mají mimo jiné za cíl zatraktivnit svůj region, přivést tam turisty odjinud. A tehdy se budují i počátky turistické infrastruktury. Vznikají turistické útulny, chaty, ale také rozhledny. Litoměřičtí turisté si za místo k rozhlížení vybrali vrch Varhošť ve výšce 639 m n. m., asi 10 km severně od Litoměřic.
Řeka Jizera, známá svou divokou a čistou vodou, protéká od Semil jedním z krajinářsky nejzajímavějších údolí Čech. Kaňon je pro pěší návštěvníky zpřístupněn od roku 1909 turistickou stezkou vybudovanou zásluhou odboru KČT v Semilech a pojmenovanou po významném semilském rodákovi.
