Po tajemných stezkách: Úžasné stavební památky na břehu Zlaté řeky

Text: Petr Martinec Foto: Jan Martinec

Téměř 800 let nás dělí od založení slavného cisterciáckého kláštera ve Žďáru nad Sázavou a více než tři století mohou lidé obdivovat slavný Santiniho poutní kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře Ten se stal zároveň naší první solitérní památkou zapsanou v Seznamu světového dědictví UNESCO. Není divu, že jde o oblíbený výletní cíl. Pojďme si tedy povědět něco málo o historii těchto staveb a o lidech, kteří se na jejich tvorbě podíleli.

První, neúspěšný pokus o založení kláštera uprostřed pralesa na hranici Čech a Moravy učinili okolo roku 1235 cisterciáčtí mniši z Oseka. Po pěti letech neúspěšného hospodaření se vrátili do mateřského kláštera a teprve další pokusy několika šlechtických fundátorů, trvající více než 15 let, byly úspěšné a vyvrcholily příchodem řeholníků z cisterciáckého kláštera na Zelené Hoře v Nepomuku.

Příběh kláštera

Stavba kláštera se protáhla na mnoho let, rychlost výstavby totiž závisela na úspěchu a prosperitě celého hospodaření řádu. Za husitských válek byl klášter opuštěn, později s pomocí krále Jiřího z Poděbrad obnoven a v průběhu dalších staletí několikrát vyhořel. Koncem 16. století byl klášter prodán olomouckému biskupství a roku 1613 byl (pokolikáté už!) zrušen a stal se rodovým majetkem Dietrichsteinů. Kardinál František z Dietrichsteina nechal část objektu přestavět na zámek, část nechal zbourat a ze získaného materiálu vybudovat hospodářská stavení. Ve čtyřicátých letech 17. století se žďárský zámek opět změnil na klášter a s novým majitelem se do svých cel vrátili i zbožní cisterciáci. O necelých 40 let později ovšem klášter opět vyhořel. Zásluhou opata Edmunda Wagnera byl obnoven interiér klášterního kostela včetně hlavního a všech bočních oltářů a u vchodu do areálu byl pro světské věřící vybudován zcela nový kostel sv. Markéty. Ten byl nedlouho po zrušení kláštera za josefínských reforem odsvěcen a více než sto let pak sloužil nejrůznějším, hlavně komerčním účelům. Jedním z majitelů byl v minulém století i vynálezce slavné tašky síťovky Vavřín Krčil. Dnes v něm můžeme navštívit oblíbený penzion V Kapli.

Více se dočtete v časopisu Turista 6/2024…