Na cestě po: Pohořím se třemi názvy

Text a foto: Jan Vítek

Je známou skutečností, že linie naší státní hranice běží převážně přes horské hřbety a vrcholky. Mnohá z těchto pohoří mají podobná, či dokonce shodná pojmenování i u našich sousedů (např. slovenské Javorníky a Biele Karpaty, polské Karkonosze, Góry Orlickie a Izerskie aj.), jiné názvy jsou ovšem zcela odlišné. „Odvrácená strana“ severomoravských Rychlebských hor nese na polském území dokonce dvě další pojmenování – Góry Złote a Góry Bialskie. Vesměs jde o partie velice malebné, mnohde zcela opuštěné se spoustou romantických zákoutí a turisticky zajímavých míst.

Rychlebské hory jsou pozoruhodné už tím, že netvoří jednolité pásmo. Na jihozápadě navazují Kladským sedlem na Králický Sněžník, pak směrem k východu a severu pokračují hraničním hřbetem, zasahujícím na polské území oběma výše uvedenými hornatinami. Poněkud stranou vystupuje jižní část Rychlebských hor, zvedající se nad táhlou obcí Lipová-lázně a lázeňským městem Jeseníkem. Často už bývá vnímána jako součást Jeseníků, jistě i proto, že zdejší Priessnitzovy léčebné lázně patří k nejvyhledávanějším lázeňským místům celé jesenické oblasti.

Okolo studánek za výhledy

Za bližší prohlídku stojí nejen působivý lázeňský areál, ale také okolní partie na úbočí Studničního vrchu (992 m), zvýrazněného zdaleka viditelnou komunikační věží. Pojmenování vrchu je zcela přiléhavé – není tu snad jediné cesty, ať už turisticky značené, či lázeňské „stezky zdraví“, při které bychom nenarazili na některou z upravených studánek. Říká se jim zde „prameny“ a k nejznámějším patří Jitřní, Večerní, Sofiin nebo Priessnitzův pramen. Některé poslouží k osvěžení i při zeleně značené trase, stoupající od lázní Sluneční loukou (s působivými skulpturami a plastikami) a posléze lesem k 5 km vzdálenu Medvědímu kamenu. Zdejší rulová skaliska při západní hraně horského hřbetu jsou upravena na vyhlídku, rozevřenou přes údolní hlubinu na výběžky Hrubého Jeseníku, hraniční hřbet Rychlebských hor i na méně poutavý odkryv vápencového lomu na Smrčníku.

Pokračování výletu vyhlídkovou trasou na Paprsek a dále najdete ve vydání časopisu Turista  č. 5/2024.