Poutní místa: Křešice u Litoměřic
Pokud se vydáme z Litoměřic proti proudu Labe, asi po 6 km dojdeme do obce Křešice. Zdejší poutní kostel Navštívení Panny Marie stojí mimo zástavbu, a ačkoli bychom to podle jeho dnešního vybavení jistě nehádali, jednalo se o nejvýznamnější mariánské poutní místo na Litoměřicku.
Text a foto: Michal Bařinka
Zbožný řezník
Zdejší pověst je zasazena do poslední čtvrtiny 17. století. Kvůli lepšímu porozumění této legendě na úvod připomeňme, že v letech 1676 až 1709 byl biskupem v Litoměřicích Jaroslav Ignác Šternberk. Ten před svým jmenováním působil jako kanovník v Pasově, kde se stal horlivým ctitelem tamního milostného obrazu Panny Marie Pomocné (Pasovské). O popularizaci a rozšíření tohoto mariánského kultu Šternberk usiloval také po svém návratu do Čech. Na jeho popud byly zhotovovány kopie obrazu Panny Marie Pomocné z nejrůznějších materiálů, jako například ze dřeva, z kovu či z pálené hlíny. A právě jednu z těchto hliněných kopií si podle legendy koupil za 5 grošů řeznický učeň Jan Jiří Köcher. Mariánskou podobiznu dal Köcher kolorovat litoměřickému malíři Janu Světeckému a barevný terakotový reliéf si následně vystavil ve svém domově v Rybářích, kde se prý před ním pravidelně modlil. Když se Köcher později stal řeznickým mistrem a přestěhoval se do Křešic, mariánskou podobiznu vzal pochopitelně s sebou. V roce 1697 ovšem zbožného muže postihla těžká nemoc. Nikdo mu již nedával šanci na přežití. Köcher se však podle legendy obrátil o pomoc k Panně Marii a slíbil, že pokud se opět uzdraví, vystaví její hliněnou podobiznu k veřejnému uctívání. Jak pověst uvádí, po modlitbě nešťastník opět nabyl zdraví a kopii obrazu Panny Marie Pomocné zavěsil v červenci roku 1697 na olši u studánky poblíž cesty do Křešic. Věřící z okolí se na tomto místě začali záhy shromažďovat a konat zde mariánské pobožnosti. Podle tradování byly prosby těchto lidí opakovaně vyslyšeny, takže studánka s hliněným reliéfem začala přitahovat poutníky ze stále vzdálenějších lokalit. Zájmu těchto lidí se navíc netěšila pouze mariánská podobizna, ale také voda ze zdejší studánky, označovaná přinejmenším za léčivou, ne-li přímo za zázračnou.
Kterak se strom objevil v kostele
V dubnu roku 1704 vyslal litoměřický biskup do Křešic zvláštní církevní komisi, aby prozkoumala věrohodnost zdejších údajně zázračných uzdravení. Podle výsledků zkoumání této komise se o zázrak jednalo celkem v 18 případech, a tak de facto započalo církví řízené budování nového poutního místa. Stavba první kamenné svatyně byla zahájena v roce 1708 a k jejímu posvěcení došlo čtyři roky poté. Zajímavostí je, že tento objekt, realizovaný podle plánů architekta Antonia Octavia Broggia, obkroužil strom s kopií obrazu Panny Marie Pomocné tak, že se olše stala součástí interiéru. Zájem věřících o toto poutní místo ještě více vzrostl kvůli morové epidemii, která české země postihla ve druhé dekádě 18. století. Kapacita svatyně se tehdy ukázala jako zcela nedostatečná, proto se pozdější litoměřický biskup Jan Adam Vratislav z Mitrovic rozhodl pro rozšíření objektu. Stavba, během níž kostel získal svou dnešní podobu, probíhala v letech 1729–1732. Poslední větší úpravy svatyně prodělala v 60. letech 18. století. Z iniciativy tehdejšího litoměřického biskupa Emanuela Arnošta z Valdštejna byl v chrámu mimo jiné vztyčen nový hlavní oltář, který ovšem zakryl strom, na nějž kdysi Jan Jiří Köcher umístil hliněnou mariánskou podobiznu. Pozůstatky této olše byly nakonec (kvůli ochraně dřeviny) v roce 1766 obaleny tepaným železem.
Zaujal vás tento článek? Celé jeho znění a spoustu dalších turistických zajímavostí a tipů na výlety najdete v právě prodávaném časopisu Turista 8-9/2023! Poznávejte krásy Česka společně s námi!
